Založit webové stránky nebo eShop
 

                                       Astro Web  

Neptun
                               
Jupiter            Saturn              uran
Ikonka Ikonka Ikonka
         
                                                                                                  Neptun

                                                                                        Neptun 

Neptun je v pořadí osmou planetou od Slunce a čtvrtou největší (průměrem). Neptun je menší v průměru, ale zato hmotnější, než Uran.

V římské mytologii byl Neptun (řecký Poseidon) bohem moře.

Po objevení planety Uran bylo zjištěno, že jeho oběžná dráha neodpovídá Newtonovým zákonům. Bylo tehdy předpovězeno, že musí existovat nějaká mnohem vzdálenější planeta, která Uranovu dráhu ovlivňuje. Neptun byl poprvé pozorován Gallem a d´Arrestem 23. září 1846 (velmi blízko místa předpovězeného nezávisle na sobě Adamsem a Le Verrierem z výpočtů založených na pozorovaných pozicích Jupitera, Saturna a Urana). Vznikl mezinárodní spor mezi Anglií a Francií (i když podle všeho ne osobně mezi Adamsem a Le Verrierem) ohledně prvenství a práva na pojmenování nové planety - nyní je objev Neptuna připsán oběma společně. Následná pozorování ukázala, že se oběžné dráhy, vypočítané Adamsem a Le Verrierem, s aktuální drahou Neptuna velmi rychle rozcházejí. Hledat o pár let dřív nebo později, nikde poblíž předpovězeného místa by nikdo tuto planetu nenašel!

Neptun měl zatím jen jednoho návštěvníka, 25. srpna 1989 se k němu přiblížila vesmírná sonda Voyager 2. Takřka všechno, co víme o Neptunu, víme dík tomuto setkání.

Protože oběžná dráha Pluta je velmi excentrická, občas překříží dráhu Neptuna a dostane se blíž ke Slunci - to dělá na pár let z Neptuna nejvzdálenější planetu Sluneční soustavy.

Složení Neptuna je pravděpodobně podobné složení Uranovu - různé "ledy", horniny, zhruba 15% vodíku a trocha hélia. Stejně jako Uran, ale na rozdíl od Jupitera a Saturna, asi nemá zvláštní interní vrstvy, ale materiál bude víceméně rovnoměrně rozptýlen v celém tělese. Nejpravděpodobněji bude mít ale malé kamenné jádro (o hmotnosti Země). Jeho atmosféra je z největší části vodíková a héliová s malým množstvím metanu.

Modrá barva Neptuna je způsobena absorpcí červeného světla metanem v atmosféře.

Jako typická plynná planeta má Neptun rychlé větry uspořádané do pásem souběžných s rovníkem a velké bouře nebo víry. Neptunovy větry jsou nejrychlejší ve Sluneční soustavě, dosahují rychlosti až 2000 km/h.

Stejně jako Jupiter a Saturn má Neptun svůj zdroj vnitřního tepla - planeta vyzařuje víc než dvakrát tolik energie než jí obdrží od Slunce.

V době, kdy se k Neptunu přiblížila sonda Voyager 2, byla hlavním útvarem planety Velká tmavá skvrna (The Great Dark Spot) na jižní polokouli. Její rozměry byly zhruba poloviční jako Jupiterovy Velké rudé skvrny (The Great Red Spot) - okolo jednoho průměru Země. Neptunovy větry pohybovaly Velkou tmavou skvrnou směrem na západ rychlostí 300 m/s (1080 km/h). Skvrna mohla být bublinou, která vystoupala ze spodních vrstev atmosféry, ale její pravý původ zůstává záhadou.

A jak jinak, pozorování HST (Hubbleova vesmírného dalekohledu) v roce 1994 ukázala, že Velká tmavá skvrna zmizela! Buď se jednoduše rozptýlila, nebo je zamaskována jinými útvary Neptunovy atmosféry. Pár měsíců poté objevil HST novou temnou skvrnu na severní polokouli Neptuna. To znamená, že Neptunova atmosféra se mění rychle, možná díky malým změnám v teplotě mezi vrcholky a základnami mraků.

I Neptun má prstence. Pozemská pozorování odhalila jen nevýrazné výseče namísto kompletních kruhů, ale snímky Voyageru 2 ukázaly, že se jedná o kompletní prstence s jasnými chomáči. Jeden z těchto prstenců má zvláštní pokroucenou stavbu ("twistující" prstenec).

Jako Uranovy a Jupiterovy, tak i Neptunovy prstence jsou velmi tmavé, složení Neptunových ale neznáme.

Neptunovy prstence dostaly jména: nejkrajnější je Adams (obsahuje tři výrazné výseče, nyní pojmenované jako Volnost, Rovnost a Bratrství), další je jeden nepojmenovaný prstenec se stejnou oběžnou drahou jako měsíc Galatea, následuje Leverrier (jeho vnější protažení jsou Lassell a Argo) a konečně tenký, ale široký Galle.

Neptunovo magnetické pole je jako Uranovo podivně orientováno a pravděpodobně vzniká pohyby vodivého materiálu (zřejmě vody) ve středních vrstvách.

Neptun může být spatřen triedrem (pokud víte přesně, kam se dívat), ale pokud je zapotřebí vidět něco jiného než malinký disk, je k tomu zapotřebí velkého teleskopu.

Satelity Neptuna
Neptun má 8 známých měsíců - 7 malých a Triton.
 
From: The Nine Planets
Charakteristika
Hmotnost (kg) 1,02 x 10^26
Průměr (km) 49 528
Průměrná hustota (kg/m^3) 1640
Úniková rychlost (m/sec) 23 300
Střední vzdálenost od Slunce (AJ) 30,06
Rotace kolem osy (hodiny) 19,1
Doba oběhu (roky) 164,8
Odchylka osy (ve stupních) 29,6
Sklon dráhy k ekliptice (stupně) 1,77
Excentricita dráhy 0,009
Střední teplota (v Kelvinech) 48
Albedo (odrazivost) 0,51
Složení atmosféry 74% vodík, 25% hélium, 1% metan (v hloubce)
Prstence Prstence jsou úzké a nezřetelné.
Počet měsíců 13
Neptun Malá temná skvrna Skvrny v atmosféře Oblaka Neptunu
Obě polokoule Neptunu Neptun v základních barvách Pohled ze sondy Voyager
Neptunův "twistující" prstenec Neptunův měsíc Proteus Neptunův měsíc Triton
TOPlist